Lee Ranaldo & Leah Singer: Contre Jour

Lee Ranaldo & Leah Singer: Contre Jour sobe ao palco a 24 de outubro de 2026, kostel sv. Václava, em Opava.

Koncert k výstavě Bludný kámen: Malá domů Uprostřed koncertního prostoru je na laně zavěšená elektrická kytara. Lee Ranaldo – kytarista, skladatel, výtvarný umělec a spoluzakladatel Sonic Youth – ji rozeznívá smyčcem, údery i zpětnou vazbou a nechává ji volně kroužit prostorem jako zvukové kyvadlo. Její pohyb se potkává s projekcemi experimentální filmařky, fotografky a Ranaldovy životní i umělecké partnerky Leah Singer. Postava hudebníka a tělo nástroje zachycují světlo, vrhají stíny a vstupují přímo do promítaného obrazu. Vzniká působivá improvizovaná audiovizuální performance propojující pohyb, světlo a zvuk. Lee Ranaldo a Leah Singer spolupracují od roku 1991, kdy začali rozvíjet společné performance kombinující hudební a zvukovou improvizaci s experimentálním filmem promítaným na 16mm projektorech. Ranaldo začal poprvé vystupovat s tzv. suspended guitar na konci nultých let, kdy se začal hlouběji věnovat rezonančním vlastnostem kytary oddělené od hráčova těla. V projektu Contre Jour hudebník a nástroj vstupují do připravených obrazových sekvencí Leah Singer a jejich hra stínů na projekčním plátně vzdává hold nejranějším formám kinematografie. Škála zvuků vycházejících z kytary spolu s doprovodným zvukovým materiálem filmové stopy vytváří spojení, které obraz neilustruje ani se s ním nesynchronizuje, ale reaguje na něj a uvádí jej do pohybu. Výsledkem není koncert doprovázený filmem ani projekce s hudebním podkresem, ale živá kompozice založená na improvizaci, pohybu a protikladech světla a stínu, negativity a pozitivity, tichu a hluku. Lee Ranaldo spoluzaložil v roce 1981 skupinu Sonic Youth a od počátku osmdesátých let patří k výrazným osobnostem newyorské hudební a umělecké scény. Působí jako skladatel, performer, producent, výtvarný umělec a věnuje se literatuře a poezii. Leah Singer je kanadská multimediální umělkyně žijící v New Yorku, známá především experimentálními filmy a živými videoprojekcemi, které kombinuje s hudebními performancemi, často ve spolupráci se svým manželem Lee Ranaldem. Působí jako fotografka, grafička, věnuje se i sochařství a vydavatelské činnosti. Projekt se v průběhu let vyvíjel a byl uváděn v různých variantách také pod názvy Drift, Sight Unseen a Contre Jour. V průběhu let byl uveden např. v Centre Pompidou v Paříži, BOZAR v Bruselu, Museum of Contemporary Art v Los Angeles, Magasin 3 Stockholm Konsthall, Gigantic ArtSpace a ISSUE Project Room v New Yorku nebo na festivalech v Rotterdamu, Mechelenu, Torontu, Reykjavíku nebo v Tasmánii. Projekt byl dále představen například v rámci koncertů nebo výstav v Madridu, Miláně, Portu, Athénách, Lecce, São Paulu, Belo Horizonte, Vancouveru a Hasseltu.